Dřívější příchod jara a první teplejší dny vylákaly uživatele do zahrad a na balkony a přiměly je k prvním jarním úklidům. Uživatelé také mohli hledat rady a tipy, jak připravit svá obydlí na příchod jara a inspirovat se na webových stránkách zahrnutých v kategorii Dům a bydlení. Tato webová kategorie rostla na všech měřených zařízeních a to o 1% na klasických PC a mobilních telefonech a o 2 % na tabletech.

Větší množství volného času o jarních prázdninách, probíhajících v únoru v některých krajích České republiky, ovlivnilo růst oddechových webových stránek například v kategorii Komunitní a teens servery a fotogalerie či Hobby, zahrada a volný čas. Obě webové kategorie rostly především na tabletech. První z nich zaznamenala největší meziměsíční nárůst ze všech kategorii, a to o 27 % (pro platformu Tablet). Druhá rostla na těchto mobilních zařízeních o 3 %. 

Probíhající prázdniny mohly mít také vliv na růst kategorie TV, rádia (nárůst na mobilních telefonech o 1%) či Databáze a katalogy, zahrnující online mapy či jízdní řady (zvýšení počtů návštěvníků o 2 % na tabletech).

Kulturní asociace zastupující širokou škálu tvůrců obsahu z řad zpravodajských médií, televizního průmyslu, filmových producentů a hudebních vydavatelů (SPIR, Česká unie vydavatelů, AKTV, AOV, ČNS IFPI, APA) vítají, že se Česká republika rozhodla podpořit znění Aktu o umělé inteligenci dohodnuté v rámci náročného prosincového trialogu. Třebaže text není z našeho pohledu ideální, do určité míry zlepšuje postavení autorů a jejich možnost kontrolovat, jak jsou jejich díla využívána generativní umělou inteligencí.

Akt o umělé inteligenci (AI Akt), který představila Komise v roce 2021, je první zásadní unijní legislativou v oblasti umělé inteligence. Česká republika se v době svého předsednictví Radě EU podílela na jeho finální podobě. Ambicí AI Aktu je inspirovat regulaci i za hranicemi Unie. Projednání legislativy bylo v poslední fázi výrazně ovlivněno masivním rozvojem generativní umělé inteligence typu ChatGPT, která vedle řady pozitiv přináší i některá negativa.

Mezi ně lze zahrnout problematiku netransparentnosti vstupních (tréninkových) dat pro tyto generativní modely, které vedou k pochybnostem o dodržování autorských práv či zaujatosti výstupů z těchto aplikací (např. rasistické či lživé závěry). Za současné situace totiž není možné pro autory děl (textových, hudebních, filmových, fotografických a dalších) zjistit, zda byla jejich tvorba využita k vývoji generativních modelů, a ztrácejí tak kontrolu nad užíváním svých děl. Odsouhlasené znění AI Aktu  jejich postavení zlepšuje, když zdůrazňuje právo autorů zpravidla rozhodovat o užití jejich díla a současně přichází s požadavkem na transparentnost trénovacích dat, čímž teoreticky umožňuje tvůrcům obsahu zahájit s vývojáři generativní AI diskuzi o vzájemně prospěšné spolupráci. 

Považujeme taktéž za zásadní, aby přístup odpovědných regulatorních orgánů a prováděcí předpisy nevedly jen k formálnímu splnění povinností, ale aby zajišťovaly skutečnou transparentnost systémů AI, jak pro uživatele, tak pro autory. V takovém případě se bude jednat o důležitý, ovšem pouze první, krok k nastavení rovnováhy mezi právem duševního vlastnictví a rozvojem systémů umělé inteligence. Toto téma nicméně vyžaduje komplexní regulatorní přístup a další legislativní úpravy, kterými by se evropští zákonodárci měli bezodkladně zabývat. 

Závěrem bychom rádi ocenili především bezprostřední reakci Evropského parlamentu na rychlý nástup generativní umělé inteligence a jeho úsilí o nastavení transparentních a spravedlivých pravidel pro všechny aktéry zapojené do jejího vývoje a provozování. Přijatá úprava sice není dokonalá, což lze s ohledem na balancování řady mnohdy protichůdných požadavků a na časovou tíseň pochopit, nicméně požadavky držitelů autorských práv jsou přijatou legislativou do jisté míry reflekovány. Věříme proto v navázání na dosavadní otevřenou a odbornou komunikaci s českou vládou, aby finální aplikace a výkladová praxe reflektovaly zkušenosti a expertní vhled dotčených aktérů.

Poskytovatelé audiovizuální mediální služby na vyžádání mají povinnost do 31. 1. 2024 předložit RRTV zprávu o plnění povinností podpory evropské tvorby za r. 2023. Pod článkem formulář vč. návodu na vyplnění.

Fotbalové zápasy českých týmů ovlivnily nárůst počtu uživatelů webových stránek v kategorii Sport. Vysoká návštěvnost sportovních webů byla zaznamenána například 12. listopadu, tedy v den kdy v Ostravě probíhal zápas mezi týmy AC Sparta Praha a FC Baník Ostrava. Návštěvnost v tento den dosáhla téměř 1,5 milionu uživatelů ze všech zařízení a byla tak o cca 500-600 tisíc vyšší než v předchozích listopadových dnech. 

Vysoká návštěvnost sportovních webů byla rovněž zaznamenána ve dnech 19. - 20. listopadu, kdy se rozhodovalo o postupu českého národního fotbalového týmu na mistrovství EURO 2024. 20. listopadu se hrál poslední kvalifikační zápas, který Česká republika vyhrála s Moldavskem 3:0. V den zápasu a předchozí den dosahovala návštěvnost sportovních webů téměř 1,2 milionu RU ze všech platforem. Den kvalifikace ČR na EURO 2024 měl nejvyšší denní návštěvnost z klasických počítačů, počet RU navštěvujících sportovní weby z těchto zařízení přesáhl 550 tisíc. 

Letošní Black Friday a následující Cyber Monday neovlivnily výrazně návštěvnost kategorie E-commerce prodej, která zahrnuje mimo jiné srovnávače cen internetových obchodů. Návštěvnost této webové kategorie sice zaznamenala meziměsíční nárůst o 4 % na klasických PC a o 9 % na tabletech, ale ne přímo kolem „černého pátku“ slevových akcí. Rovnoměrné zvýšení návštěvnosti v průběhu celého měsíce mohlo být způsobeno tím, že propagace slevových akce byla rozložena do několika listopadových týdnů (Black Friday week, Cyber week).

Výzkum návštěvnosti internetových stránek NetMonitor v tuto chvíli využívá tzv. metodiku OverNight, na kterou jsme v ČR přešli v roce 2017. Realizátor výzkumu (Gemius) od té doby vyvinul, a již na všech trzích, kde působí, úspěšně implementoval, novou generaci výzkumu gemiusAudience – Constant Panel (CP). Téma CP není pro SPIR nové, první představení konceptu proběhlo již v roce 2019. Tímto tématem se podrobně zabývala Metodologická komise SPIR a Výkonná rada SPIR, které doporučili jeho zavedení. Zavedení CP od 1. 1. 2024 schválila na svém posledním zasedání dne 21. 11. 2023 také Valná hromada SPIR. Uvádíme zde stručné představení zásadních novinek, které Constant Panel přináší. 

Název Constant Panel se odvíjí od hlavní rysu tohoto přístupu, konstantního panelu neměnného v čase. Jedná se o:

Všechny existující panely v NetMonitoru zůstávají beze změny a jsou stále potřeba, jen se na konci transformují – fúzují do CP. Fúze probíhá na denní bázi.

CP s sebou přináší řadu výhod a potenciálních benefitů:

Dopady CP na data, primárně se týká metriky RU:

Další důsledky zavedení CP:

Pro zapojené provozovatele a odběratele dat je v úterý 5. 12. 2023 od 10:00 připravený workshop, kde se seznámí s praktickým používáním nového rozhraní pro práci s daty, registrovat se lze na odkazu zde.

Internetová populace ČR starší deseti let dosáhla v říjnu 8,4 milionů osob, 7,3 milionu uživatelů se k internetu připojilo z mobilního zařízení (telefon nebo tablet), přičemž výhradně na mobilních zařízeních surfuje 1,27 mil. osob. Hodnota programatické display reklamy byla v září 881 mil. Kč v ceníkových cenách a jeho podíl na celé displejové reklamě představuje 52 %. Data vyplývají z aktuálních výsledků projektu NetMonitor a AdMonitoring, které připravuje Sdružení pro internetový rozvoj (SPIR).

V projektu NetMonitor bylo v říjnu zapojeno 376 měřených serverů, na kterých uživatelé z ČR a zahraničí zhlédli 5,8 mld. stránek. Zářijové výsledky projektu AdMonitoring ukazují celkový meziroční mírný 5% růst displej reklamy. Objem direct reklamy byl v září 823 mil. Kč (meziročně +19 %) a objem programatické displej reklamy byl 881 mil. Kč (meziročně -5 %), dohromady v displej reklamě to bylo 1,7 mld. Kč v ceníkových cenách, což bylo o 5 % více než před rokem.

Kompletní výsledky kvartální prezentace naleznete pod článkem.

Bezprecedentní útok teroristů Hamásu na Izrael v ranních hodinách v sobotu 7. října 2023 a následné zahájení vojenské operace Izraele ovlivnily návštěvnost webových stránek v kategorii Zpravodajství. Tato webová kategorie rostla v říjnu na všech měřených zařízeních a to o 3 % na klasických PC a mobilních telefonech (meziměsíční nárůst o 120 tisíc, resp. 160 tisíc reálných uživatelů) a o 6 % na tabletech (asi 50 tisíc RU). 

Dramatické záběry brutálních útoků na civilní obyvatelstvo ve zpravodajských médiích a na sociálních sítích, nepřipravenost Izraele a následně jeho protiútok na pásmo Gazy zvýšily zájem uživatelů o oblast Blízkého východu, vývoj aktuálního konfliktu a jeho případný vliv na Evropu a ČR. Z  tohoto důvodu zaznamenalo aktuální zpravodajství, ale také například analýzy příčin konfliktu v historických či ekonomických souvislostech, výrazný nárůst počtu RU. V nedělí 8. října, tedy den po útoku Hamásu na Izrael, se denní návštěvnost zpravodajských webů zvýšila ve srovnání s předchozím dnem o celkem 300 tisíc RU ze všech zařízení na 2,817 milionu. V pondělí 9. října dosáhla svého denního vrcholu za měsíc říjen. Tento den sledovalo zpravodajské weby 3,076 milionu uživatelů: z klasických PC jejich počet činil 1,809 milionu RU a z mobilních zařízení pocházelo 2,207 milionu RU.  

Vojenská operace na Blízkém východě ovlivnila rovněž návštěvnost ekonomických webů, které prezentovaly rozsáhlejší příčiny konfliktu mezi Izraelem a Hamásem, ekonomické analýzy či rozhovory. Kategorie Ekonomika, finance, právo proto také zaznamenala v říjnu výrazný nárůst návštěvnosti na všech zapojených platformách. Na tabletech se počet reálných uživatelů meziměsíčně zvýšil o 40 %, na klasických PC o 3 % a na mobilních telefonech o 7 %. 

Mediální trh apeluje na mistra kultury: před jakoukoliv změnou ve financování veřejnoprávních médií je nejprve nezbytná diskuze o definici veřejné služby

Mediální asociace reprezentující nejvýznamnější mediální domy, televizní a rádiové vysílatele, online a tiskové vydavatele, se spojily ve společném apelu na ministra kultury Martina Baxu. Ten představil tzv. velkou mediální novelu upravující financování veřejnoprávních médií, České televize a Českého rozhlasu. Při přípravě návrhu však neproběhla diskuse k potenciálním dopadům na mediální trh jako celek.

Plánované změny nebyly se zástupci médií nijak konzultovány a dopadům do komerčního trhu se nevěnuje ani žádný materiál, které Ministerstvo kultury vložilo do legislativního procesu. To považujeme za zcela zásadní pochybení. Veřejnoprávní média nefungují odděleně a stranou komerčním subjektům, ale jsou součástí stejného ekosystému. Proto je potřebné posuzovat případný zásah z hlediska všech subjektů, které jsou součástí mediálního sektoru a přispívají k zachování plurality médií v České republice.

Na návrh ministerstva kultury se snesla také četná kritika ze stran ministerstev a dalších institucí. Novela je považována za nedomyšlenou a zcela nereflektuje současný stav. V situaci, kdy stát, firmy i občané České republiky čelí vysoké inflaci a jsou nuceni přistupovat na mnohá úsporná opatření se tak zdá, že jediní, kdo nemusí šetřit a snažit se o efektivnější fungování, jsou Česká televize a Český rozhlas.

Argument, že se jedná pouze o srovnání reálné hodnoty rozpočtu ČT a ČRo za dobu, kdy se koncesionářský poplatek nenavyšoval, není opodstatněný. Komerční média byla zásadně zasažena ekonomickou krizí a třetinovým propadem reklamního trhu v roce 2009 nebo nedávnou koronavirovou krizí, zatímco veřejnoprávní média po celou dobu hospodařila se stabilním rozpočtem.

Dle našeho názoru by takto významné změně ve financování veřejnoprávních médií měla primárně předcházet odborná diskuze, která otevře otázku podoby a rozsahu veřejné služby ve 21. století, a ze které následně vyplyne, jaký rozpočet veřejnoprávní média k plnění své role skutečně potřebují. Postup, zvolený ministrem kultury, tento proces obrací, a naopak vypisuje bianco šek na službu, kterou v tuto chvíli nikdo neumí definovat a v budoucnu ani vyhodnotit a kontrolovat.

Žádáme tedy znovu ministra kultury Martina Baxu, aby byl návrh tzv. velké mediální novely kompletně přepracován v návaznosti na vlnu oprávněné kritiky, kterou vyvolal.

„Navržená novela zcela zásadně naruší komerční mediální trh, a to hned na několika úrovních. Pro televizní vysílatele se jedná například o riziko vyčerpání výrobní kapacity a zdražování původního obsahu,“ říká Daniel Grunt, generální ředitel skupiny Nova.

„Z České televize opakovaně zaznívalo, že jí pro zachování stávajícího fungování chybí v rozpočtu 300 až 500 milionů korun ročně. Návrh však přidává ČT až 1,5 miliardy korun. Bez ohledu na to, že na stole je pořád otázka, zda stávající rozsah služeb ČT stále ještě odpovídá definici veřejné služby,“ doplňuje Marek Singer, generální ředitel FTV Prima.

„Celý komerční rádiový trh hospodaří s polovičním rozpočtem, než má Český rozhlas. Přitom provozujeme dvojnásobné množství rozhlasových stanic a zasáhneme třikrát více publika než veřejnoprávní rozhlas. Otázka navyšování koncesionářských poplatků, zavedení plošné „daně z mobilu“ nebo neopodstatněné poplatkové povinnosti pro právnické osoby tak, jak navrhuje novela ministerstva kultury, dle nás tedy není na místě. Spíše to vypadá, že ministerstvo kultury nad návrhem příliš komplexně nepřemýšlelo a snažilo se primárně najít co nejvíce peněz bez ohledu na to, na co budou použity,“ říká Jiří Hrabák, předseda Asociace provozovatelů soukromého vysílání (APSV) a generální ředitel rádia Impuls.

„Dodatečné stovky milionů korun pro Český rozhlas, při ponechání reklamy, vážně vychýlí rovnováhu na rádiovém trhu a dramaticky zasáhnou do hospodářské soutěže. Stanice Českého rozhlasu skladbou svého vysílání a hudbou nabízejí koncesionářům za jejich peníze obsah, který se od soukromých stanic po většinu dne de facto neliší, a který soukromé stanice musí vytvářet za zlomek nákladů oproti ČRo,“ upozorňuje Daniel Sedláček, předseda představenstva Media Bohemia. „Tato novela pouze posílí ekonomicky dominantní postavení Českého rozhlasu v přímém konkurenčním boji se soukromými provozovateli o ty samé posluchače, aniž by se jakkoliv zlepšila veřejná služba,“ dodává Sedláček.

„Veřejnoprávní média jsou už nyní internetovou konkurencí pro naše zpravodajské projekty. Na stejném poli soupeříme nejen o čtenáře, ale i zaměstnance nebo inzertní příjmy. Navýšení rozpočtu ČT a ČRo bez vyřešení vztahu veřejnoprávních a soukromoprávních médií, má nezpochybnitelné a významné soutěžně-hospodářské dopady. Předložený návrh nespecifikuje, na jaké účely mají být navýšené prostředky použity, a ještě navíc rozšiřuje výjimky z umisťování online reklamy,“ připojuje se Michal Hanák, předseda výkonné rady Sdružení pro internetový rozvoj (SPIR) a místopředseda představenstva MAFRA.

„Jsme v situaci, kdy se celá řada aktivit přesouvá do online prostředí, ve kterém ale nejsou pro veřejnoprávní média vyjasněny ani limity, ani konkretizované cíle veřejné služby. Zároveň nebyly vyhodnoceny dopady pro celkové online prostředí. Mělo by být samozřejmé, že se veřejnoprávní instituce nesnaží konkurovat komerčním subjektům na online trhu. Veřejnoprávní média by se měla soustředit na plnění svého veřejnoprávního poslání a předkládat koncepty, jak ho chtějí dosáhnout,“ doplňuje Libuše Šmuclerová, předsedkyně správní rady Unie vydavatelů (UV) a předsedkyně představenstva Czech News Center.

„Naše organizace reprezentuje menší a střední vydavatele, převážně internetového charakteru. Velice nás znepokojuje rozpínání veřejnoprávních médií do nových platforem v internetovém prostoru. Nadto veřejnoprávní média na nových internetových platformách nešíří pouze obsah, který se původně objevil na televizních či rozhlasových vlnách, ale přidávají obsah nový. Vzhledem k tomu, že nový Evropský zákon o svobodě médií, jehož finální podoba bude podle očekávání schválena v nejbližších měsících, stanoví mimo jiné nové právo občanů na pluralitní a nezávislé zpravodajství, bude povinností členských států vytvořit podmínky pro fungování pluralitního mediálního trhu. Pro zachování plurality je zásadní, aby byly především v online prostředí nastaveny férové podmínky soutěže,“ uzavírá Ondřej Neumann, místopředseda představenstva Asociace online vydavatelů (AOV) a zakladatel HlídacíPes.org.

magnifiercrossmenu